|
|
Vyhoštění cizinců z důvodu národní bezpečnosti v kontextu práva mezinárodního a evropského
Válková, Zuzana ; Ondřej, Jan (oponent) ; Honusková, Věra (oponent)
Tato práce se zabývá vyhoštěním cizinců v moderním mezinárodním a evropském právu. Zaměřila jsem se na konkrétní důvod pro vyhoštění, tj. národní bezpečnost, v kontextu závazků států podle vybraných mezinárodních lidskoprávních instrumentů a příslušného evropského práva. Národní bezpečnost je jedním z všeobecně uznávaných důvodů pro vyhoštění cizinců, nicméně obsah tohoto pojmu není přesně vymezen. Následkem této nejasnosti může být národní bezpečnost ze strany států zneužívána. Zaměřila jsem se na zneužívání tohoto pojmu v řízení o vyhoštění, kdy státy se odvolávají na výjimku národní bezpečnosti jakožto důvod, aby cizincům neumožnily využít procesní záruky definované mezinárodním právem. Tato práce odhalila dvě možnosti, jak může pojem národní bezpečnosti s ohledem na procesní práva vyhošťovaných osob zneužíván. Zaprvé, státy vyhošťují cizince okamžitě, aniž by jim umožnily uplatnit námitky proti jejich vyhoštění a dát svůj případ přezkoumat příslušným orgánem rovněž v případech, kdy výjimka národní bezpečnosti je neobhajitelná. Zadruhé, zájem národní bezpečnosti omezuje účinnost opravného řízení v případech, kdy národní legislativa nedovoluje vyhoštěným osobám, aby byly informovány ohledně důvodů tohoto opatření, a dotčené osoby tak nejsou schopny se řádně bránit. Nicméně porušení příslušných...
|
|
|
Správní vyhoštění faktického tuzemce
Priesel, Zdeněk ; Kryska, David (vedoucí práce) ; Svoboda, Petr (oponent)
Správní vyhoštění faktického tuzemce Abstrakt Cílem zpracovávaného tématu je zejména poukázat na specifickou situaci osob, které se na území České republiky narodily, nebo zde prožili podstatnou část svého dětství tak, že jsou zde plně integrovány. Problematika pramení zejména z úpravy státního občanství jako formalizovaného právního institutu vytvářejícím vztah mezi jednotlivcem a státem. Jakkoliv ve většině případů koresponduje navzájem státní občanství a sociální integrace, v případě osob, které jsou v práci označovány jako faktičtí tuzemci, dochází k rozkolu mezi faktickým sociálním životem jednotlivce a jeho státním občanstvím. Cílem práce je zaměřit se především na situaci těch faktických tuzemců, kterým je ukládáno správní vyhoštění jako zcela zásadní právní institut směřující k ukončení pobytu na území České republiky, a to i případně za prostředků státního donucení. Uvedené téma nabývá v současné době na aktuálnosti a podle mých znalostí nebylo dosud v doktríně obsáhleji zpracováno. Česká republika byla do roku 1989 silně homogenním státem, který neměl zkušenost s většími migračními přírůstky jako jiné, většinou západoevropské státy. Teprve v posledních letech dochází tedy k tomu, že přistěhovalci druhých generací nabývají zletilosti a nemají řádně upraveno jejich pobytové oprávnění na našem území....
|
|
|
Putování ve zlých časech očima Kateřiny Tučkové a Olgy Tokarczuk
KREJČIŘÍKOVÁ, Jindra
Tato diplomová práce se snaží postihnout důležitost beletristické literatury jako fenoménu nezbytnému k pochopení dnešního světa. Poukazuje na přínos děl Kateřiny Tučkové a Olgy Tokarczuk, které mohou čtenářům pomoci k vnímání souvislostí historických událostí s dnešní realitou. Ať již půjde o knihu "Vyhnání Gerty Schnirch", která pojednává o odsunu německých obyvatel z tehdejšího Československa po 2. světové válce, nebo příběh bohyň z Kopanic v dobách komunistického režimu v knize "Žítkovské bohyně". V knize "Knihy Jakubovy" autorky Olgy Tokarzcuk jsou nám přiblíženy osudy samozvaného židovského mesiáše Jakuba Franka a jeho stoupenců v Polsku 18. století. Dále je v této diplomové práci přiblížen svět literatury a čtenářů naší doby a možnosti, které svět knih může v dnešní přetechnizované době přinést nám i našim dětem.
|
|
|
Vyhoštění cizinců z důvodu národní bezpečnosti v kontextu práva mezinárodního a evropského
Válková, Zuzana ; Ondřej, Jan (oponent) ; Honusková, Věra (oponent)
Tato práce se zabývá vyhoštěním cizinců v moderním mezinárodním a evropském právu. Zaměřila jsem se na konkrétní důvod pro vyhoštění, tj. národní bezpečnost, v kontextu závazků států podle vybraných mezinárodních lidskoprávních instrumentů a příslušného evropského práva. Národní bezpečnost je jedním z všeobecně uznávaných důvodů pro vyhoštění cizinců, nicméně obsah tohoto pojmu není přesně vymezen. Následkem této nejasnosti může být národní bezpečnost ze strany států zneužívána. Zaměřila jsem se na zneužívání tohoto pojmu v řízení o vyhoštění, kdy státy se odvolávají na výjimku národní bezpečnosti jakožto důvod, aby cizincům neumožnily využít procesní záruky definované mezinárodním právem. Tato práce odhalila dvě možnosti, jak může pojem národní bezpečnosti s ohledem na procesní práva vyhošťovaných osob zneužíván. Zaprvé, státy vyhošťují cizince okamžitě, aniž by jim umožnily uplatnit námitky proti jejich vyhoštění a dát svůj případ přezkoumat příslušným orgánem rovněž v případech, kdy výjimka národní bezpečnosti je neobhajitelná. Zadruhé, zájem národní bezpečnosti omezuje účinnost opravného řízení v případech, kdy národní legislativa nedovoluje vyhoštěným osobám, aby byly informovány ohledně důvodů tohoto opatření, a dotčené osoby tak nejsou schopny se řádně bránit. Nicméně porušení příslušných...
|
host ::
RSS.